Není kůže jako kůže. Už samotný původ materiálu napoví, co od něj čekat – u některých je hlavní výhodou pevnost, u jiných zase měkkost. A u exotiky často hraje prim jedinečný vzhled nebo struktura. Když víte, jestli v ruce držíte hovězinu, kozinu, nebo rejnočí kůži, snáze si vyberete materiál pro kožený výrobek, nebo naopak výrobek podle materiálu. Jen krátká poznámka, vyčiněnou kůži bychom měli správně nazývat jako useň, ale v běžné řeči se termíny kůže - useň běžně zaměňují.
V tomto článku projdeme nejběžnější druhy kůží podle původu — z hovězího dobytka, vepřovou, kozí, a jehněčí (ovčí) — a přidáme i pár exotických usní: krokodýlí, hadí, pštrosí a rejnočí. U každé ukážeme typické vlastnosti, na co se hodí a na co si dát pozor.
Nejčastěji používané kůže: hovězí, vepřová, kozí, jehněčí
Hovězina (hovězí/telecí useň)
Hovězí kůže je nejběžnější a ze všech také nejuniverzálnější – díky husté vláknité struktuře je velmi pevná, dobře drží tvar a snese vysokou zátěž. Jak se výsledná kůže bude chovat záleží především na procesu činění a tloušťce materiálu, dále také na povrchové úpravě (broušení). Teletina bývá jemnější, protože za kratší život zvířete kůže nasbírá méně vad. A dokud bude lidstvo jíst maso, bude hověziny pořád dostatek. Hodí se jak na vrchní části výrobků a v případě tenkých měkkých usní i na podšívky. Zhruba 90–95 % obojků a všechna vodítka ušijeme právě z hověziny nebo teletiny.
Vepřovice (vepřová useň)
Vepřovici poznáte často už na první pohled podle typických pórů po štětinách, struktura působí pórovitěji a méně luxusně než hovězina nebo kozina. Prakticky to ale neznamená, že je špatná. Pořád se jedná o pevnou useň, která je příjemná na dotek a je fajn na podšívky nebo vnitřní dílce. Slabší stránkou bývá vzhled na líci u světlejších usní a horší voděodlonost kvůli dírkám po štětinách – proto se zásadně nepoužívá jako vrchní část u bot.
Obr. 2: Detail struktury vepřové usně na rubové straně - všimněte si výrazných dírek po štětinách.
Kozina (kozí useň)
Kozina je oblíbená tam, kde chcete kombinaci pevnosti a elegance. Umí být tenčí a přitom překvapivě odolná v tahu i v ohybu. Na dotek bývá měkčí než hovězina a často má hezkou kresbu – jemně zrnitý povrch. Obvykle se kozina dá použít na rukavice, peněženky menší koženou galanterii, obaly a další. V Obojkářství ji spolu s vepřovicí používáme především na podšívky nebo přívěsky na klíče. Pokud máte dobré oči, kozinu poznáte podle pórů, které tvoří malé skupiny:
Obr. 3: Povrch koziny poznáte podle skupinek pórů
Jehnětina (jehněčí, ovčí kůže)
Jehnětina je typická hebkostí, a proto se používá na oděvy, jemné rukavice, luxusnější doplňky a někdy i jako podšívka. Daň za měkkost je menší odolnost – oproti hovězině jehnětina obecně hůř snáší hrubé zacházení. Když se ale správně vyztuží, dá se využít i tam, kde by ji člověk nečekal – třeba na obojek, který drží tvar a neztrácí pevnost v tahu.
Obr. 4: set obojku pro chrty a vodítka z designové jehnětiny (puntíkatá část). Hlavní část vodítka je kvůli pevnosti ušita z hověziny a opatřena výztuhou.
Exotické usně
Exotické usně se většinou nepoužívají kvůli jejich mechanickým vlastnostem (i když odolné být můžou), ale hlavně podle struktury a vzhledu, který kožený výrobek odliší od běžných usní. Často se používají jako designový prvek (celý díl výrobku nebo jen panel, nebo detail), protože každá kůže jinak pracuje v ohybu. Obecně počítejte s vyšší cenou, většími rozdíly u jednotlivých usní a také s tím, že některé typy jsou citlivější na oděr. Vyčinit se dá v podstatě jakákoli kůže, dokonce i ta z kapra, ale my si uvedeme jen ty nejvíce používané.
Krokodýlí kůže
Krokodýlí kůže je specifická svými obdélníkovými šupinami a luxusnímu vzhledu. Chov krokodýlů na kůži je pomalý a přísně regulovaný, což se samozřejmě projevuje na ceně usní. Dobře zpracovaná useň působí pevně, drží tvar a má dlouhou životnost, proto se používá na prémiové peněženky, řemínky k hodinkám nebo kabelky. Břišní část usně bývá jemnější (a také žádanější), hřbetní mívá vyšší tuhost. Pokud chcete vzhled krokodýlí kůže za dostupnou cenu, dnešní technologie umožňuje vytlačení různých vzorů, včetně krokodýlí kůže, na hovězinu.
Obr. 5: struktura krokodýlí kůže
Hadí kůže
Hadí kůži charakterizují jemné šupiny a výrazná kresba, která působí ozdobně. Často se používá na módní doplňky, menší peněženky, pásky nebo jako designový panel na kabelkách – tam vynikne její vzor. Slabší stránkou bývá citlivost – kůže je obvykle tenká a šupiny se mohou odchlipovat. Hadí kůže (viz obr. 6), kterou jsme nedávno pořídili, má dokonce tloušťku pouhých 0,3 mm.
Obr. 6: červená hadí useň, rod Elaphe, tloušťka 0,3 mm
Pštrosí kůže
Pštrosí kůže je snadno rozpoznatelná podle „perliček“ (folikulů po peří) a působí jedinečně i bez výrazné barvy. Vedle vzhledu mívá i příjemnou vlastnost při nošení: je měkká, poddajná, ale zároveň často překvapivě odolná a pružná, takže se hodí na kabelky, peněženky, obuv. U nás v ČR jsou výrobky ze pštrosí kůže spíše raritou, ale například v Mexiku je tato kůže velmi oblíbená. Velikost perliček se liší podle místa na usni a některé části usně jsou zcela bez perliček. Jako u ostatních exotických usní je i u pštrosí kůže potřeba počítat s vyšší cenovkou, oproti hovězině cca desetinásobnou. Z exotických usní máme v Obojkářství nejraději právě pštrosinu, která je pevná a zároveň unikátní – mrkněte na náš obojek pro chrty z pravé pštrosí kůže.
Obr. 7: struktura pštrosí kůže
Rejnočí kůže
Rejnočí kůže je extrémně výrazná díky své struktuře – na dotek působí jako vrstva kamínků zalitá v pryskyřici a díky tomu je mimořádně odolná vůči oděru. Právě odolnost a neobvyklý vzhled z ní dělají oblíbený materiál na namáhané části. Například na rukojeti japonských mečů se tradičně používala právě rejnočí kůže. Na druhou stranu je rejnočí kůže tuhá a hůř se zpracovává – obtížně se řeže, vyžaduje zkušenost při šití a hrany často vyžadují specifické řešení. I v případě rejnočí kůže musíte počítat s vyšší cenou, obvykle 20-30x vyšší oproti hovězině.
Obr. 8: rejnočí kůže
Závěr
Ať už vybíráte kůži pro vlastní projekt, nebo jen chcete více vědomostí pro váš příští nákup, původ usně vám napoví překvapivě hodně. Nejlepší kůže na všechno neexistuje – vždy jde o kompromis mezi pevností, měkkostí, vzhledem, údržbou a cenou. Pokud má výrobek snášet každodenní zátěž, vyplatí se sáhnout po odolnějších usních a pohlídat zpracování, případně kvalitu kovových částí. Když je prioritou dotek a pohodlí, dává smysl jemnější materiál. A pokud se chcete odlišit, sáhněte po exotice. Jakmile si jednou spojíte typické vlastnosti s konkrétním původem usně, začne dávat smysl i cenový rozdíl mezi výrobky