Genuine leather aneb proč „pravá kůže“ nemusí být zárukou kvality

Označení pravá kůže může při nákupu vyvolávat dojem, že za své těžce vydělané peníze získáte výrobek, který je kvalitní a něco vydrží a jeho koupě se vám časem vyplatí. Jenže tady vzniká nedorozumění, protože pojmy genuine leather, echtes Leder nebo pravá kůže neříkají nic o tom, jak kvalitní část usně byla použita nebo jestli byl její povrch upraven tak, aby vzbuzovala dojem dražšího materiálu.

A proč má vůbec smysl řešit, jaká část (vrstva) kůže byla použita? Kvalitnější kůže jsou pevnější a mohou používáním získávat hezkou patinu. Nejen změny barvy a lesku, ale i drobné škrábance pak nepůsobí jako nedostatky, ale dávají koženému výrobku charakter. Charakter, ve kterém se odráží to, jak výrobek používáte.

V tomto článku se pokusíme vysvětlit, proč „pravá kůže / genuine leather“ sama o sobě není známka kvality a jak kožedělný průmysl dokáže klamat spotřebitele. Řekneme si také, jaké informace hledat a na co se zaměřit v popisu výrobku.

 

Co pojem „pravá kůže“ doopravdy říká

Genuine leather, pravá kůže i německé echtes Leder – tyto pojmy obvykle říkají jen to, že výrobek obsahuje kůži (není to koženka ani jiná syntetika). Ale už neříkají nic o tom, jaká část kůže byla použita, jak je zpracovaná ani jakou má povrchovou úpravu.

A proč se toto označení používá? Pro zákazníka je to jednoduché vodítko, pro prodejce zase formulace, která funguje univerzálně. Občas je doplněna grafickým logem s motivem usně, které má působit jako pečeť kvality.

 

⚠️ Přeloženo do češtiny: „genuine leather“ = je to z kůže. A často je to ta nejnižší kvalita, kterou lze ještě jako kůži prodávat.

 

Make-up pro lacinou kůži: povrchové úpravy, které klamou

Štípenka je spodní (méně kvalitní) vrstva kůže, která vznikne oddělením od horní lícové vrstvy. Na štípence jako takové není nic špatného, dá se dobře využít třeba pro výrobu nehořlavých pracovních oděvů a v závislosti na použití také dokáže sloužit roky. Problém začíná ve chvíli, kdy se z ní pomocí povrchových úprav udělá materiál, který má na pohled působit jako lícová useň, a výrobek pouze nese označení pravá kůže.

Je to jako make-up pro kůži: na štípenku se nanese vrstva polyuretanu, pigmentů nebo laků, která povrch sjednotí. A hned poté se do kůže vytlačí struktura tak, aby působila přirozeně. Výsledek může vypadat výborně na fotce a dokonce i pod mikroskopem – dnešní technologie už dokáže velmi zdatně imitovat strukturu pórů.


Jenže tím se mění podstata věci: pořád jde o kůži, ale to, co vnímáte na dotek jako kůži, může být z velké části pouze vrstva polyuretanu. A ta pak také často rozhoduje o tom, jak výrobek stárne – místo získání přirozené patiny se povrch časem ošoupe. Může to být za rok, za dva, za pět, záleží na kvalitě provedení. Níže vidíte detail kapsy na mince v peněžence z pravé kůže (od jednoho tradičního českého výrobce) po 5 letech používání. Všimněte si, jak uměle nanesená struktura téměř vymizela a začíná být viditelná původní barva kůže: 

 Obr.1: detail povrchu peněženky z pravé kůže (genuine leather) po 5 letech používání

 

Na co se při nákupu zaměřit

Realita je dnes bohužel taková, že pohledem na hotový výrobek často kvalitu kůže pravděpodobně nepoznáte. Obzvlášť když nevidíte řez materiálem – a u většiny výrobků ho neuvidíte, protože hrany bývají nabarvené a upravené tak, aby vypadaly čistě. Navíc dnešní povrchové úpravy umí napodobit přirozenou kresbu kůže velmi věrohodně, takže samotný povrch může být zrádný i pro zkušené oko.

Existují zkoušky, které dokážou o kvalitě kůže říct víc – plamen nebo aceton. Jenže to jsou spíš metody pro dílnu, ne pro nákup v obchodě. Plamen je destruktivní a aceton poškodí barvu i povrchovou úpravu. Takže ano, pomocí těchto zkoušek lze odhalit, že hezký povrch kůže tvoří výrazná vrstva úprav – ale při nákupu vám to moc nepomůže.

 

Praktičtější je chtít po prodejci konkrétnější informace než jen pravá kůže / genuine leather. Ideálně by měl umět říct aspoň:

  • jaký je to typ usně (lícová, štípenka, hovězina, vepřovice),

  • jaká je povrchová úprava nebo způsob barvení (anilin, semi-anilin, pigment…),

  • případně původ nebo způsob činění (pokud je to relevantní).

Když odpovědi všechny odpovědi končí u neurčitého „je to z pravé kůže,“ není to automaticky nekalá obchodní praktika — jen máte menší jistotou, jaký výrobek přesně dostanete a jak se bude chovat po letech používání.

Chcete vědět, jak poznat kvalitu? A co přesně znamená pojem full grain a jak se liší anilinová od pigmentované kůže? Mrkněte na článek Jak poznat kvalitní kůži.